Náhoda. NÁHODA?!

Potkaly jsme se náhodou. Byla to náhoda? Ne, náhody neexistují.

Působila vesele a mile. Daly jsme se do řeči a chvíli se jen tak bavily o životě. Bylo naprosto zřejmé, že má chuť a odhodlání něco na svém životě změnit.

Cítila se nedoceněná, vyčerpaná, neustále v jednom kole. Kam se poděly její představy o životě? Láskyplný vztah, spokojená a zdravá rodina, práce za krásný plat a ona královna, která si vychutnává život? Rozplynuly se v záplavě povinností všedních dní. V každodenní rutině. Do práce, z práce, nakoupit, uvařit, uklidit, vyprat, postarat se o děti, o partnera…

Byl to už její několikátý životní vztah. Zase bez harmonie, radosti, porozumění, důvěry. Problémy s dětmi, neshody s partnerem. Do práce, kterou téměř nenáviděla, si prý chodila odpočinout. Zdraví nic moc, lehká nadváha. Peněženka se usmívala jen pár dní po výplatě. Čas na sebe – nula. Únava a stres 100%. I přesto rozhovor příjemně plynul.

Najednou jí „svitlo“. Průměrnou šeď protnul paprsek naděje, že by to všechno mohlo být jinak. Uviděla řešení své situace. Domluvily jsme se na spolupráci, termínu další schůzky. Způsobu, jak si vydělat zajímavé peníze, zároveň podpořit své zdraví. Posunout se v osobnostním rozvoji a získat pro sebe čas. Byla nadšená, když jsme se rozcházely.

A pak se to stalo. Přišel on. Všude přítomný společník. Vlastní strach. Je s námi stále. Hraje v našem životě 2 role. Jednu hlavní, druhou vedlejší. Tou hlavní nás ovládne. Vlastně ne. My sami mu dáme prostor, aby nás ovládal.  Necháme ho nad námi vyhrát. Strach však může hrát i roli vedlejší. Posílí nás. Stane se to tehdy, když ovládneme my jeho.

Nechala se ovládnout. Došlo jí, že pokud chce žít jiný život, bude muset udělat v životě změnu. Postavit se konečně už sama za sebe, začít dělat věci jinak. Přestat lhát sama sobě…že všechno dělá kvůli dětem, že partner se určitě změní, šéf v práci dostane rozum, hned jak bude mít čas na sebe – začne cvičit…

Když dojde na skutečné lámání chleba, mnozí zjistí, že je méně bolestné a více pohodlné zůstat ve starých zajetých kolejích. Než čelit nepochopení, hádkám, zákazům, klackům pod nohama.

Od našeho setkání uplynulo pár let. Kromě toho, že přibyly v její rodině zdravotní problémy a děti trochu povyrostly, se nezměnilo vůbec nic. Stále stejné prostředí, stále se opakující životní situace. Vnitřní touha změnit svůj vlastní život zadupaná do země.

Její strach, ať už převlečený za cokoli, stále hraje hlavní roli. Zdá se, že úspěšně.