Nespoutaná radost sněhuláka

Z olomouckého parku Vás zdraví můj první sněhulák letošní sezóny. Je krásné pozorovat tu nespoutanou radost kolem. Nejen dětí. Hlavně dospělých.

První sněhová nadílka je vytáhla do parku, kde na chvíli zapomněli na to, že se někdo dívá. Na to, co si o nich budou druzí myslet, když se jen tak začnou koulovat a klouzat po zasněžených chodnících. Když si jen tak pro radost postaví sněhuláka. I přesto, že žádné děti nejsou právě po ruce, aby mohli předstírat, že přeci sněhuláka staví pro ně 🙂

Udělali to. Nepřemýšleli jestli ano nebo ne. Nenechali si to nikým rozmluvit. Důkazy tady stojí. Malí sněhuláci – ztělesnění lidské radosti a rozhodnosti, vzácných momentů volnosti a svobody.

Jsem šťastná, že nemusím čekat na první sníh. Můžu lidem kdykoli ukázat cestu k volnosti a svobodě. Svobodě časové a finanční, kterou si navíc mohou užívat v pohodě a plném zdraví.

A víte co? Chytla mě z toho vánoční nálada.  Z té radosti a sněhu kolem… tak běžím domů, zadělat na vánočku.  Ne, vůbec mi nepřijde divné, že je teprve 20. listopadu. Rozhodla jsem se já a tak to udělám. Ať si myslí kdo chce co chce.